Projekt Letňanských lentilek by mohl být v předvolební době krásným soustem: kácejí se stromy, rozpočet bude překročen, obyvatelé si stěžují. Takováto kritika by ale byla neférová. Asi se všichni shodneme na tom, že staré „aviácké“ sídliště nebylo zrovna reprezentativní lokalitou. Způsob řešení, který letňanská radnice zvolila, se mi líbí: namísto postupných dílčích úprav radikální a relativně rychlé řešení.

Shodneme se jistě i na tom, že co člověk, to názor. Někomu se řešení celého projektu líbí, někomu ne, někomu mohou vadit jen jednotlivosti. Mně osobně se na projektu líbí to, že má svou myšlenku, že to není jen „rekonstrukce sídliště“. Oceňuji i drobnosti typu psích pisoárů. Na druhou stranu je pravděpodobné, že se po dokončení stavby ukáže, že některé detaily mohly být vyřešeny lépe, ale jsem si jist, že pokud to bude možné, tak budou drobné dodělávky či změny probíhat tak, aby výsledná podoba sídliště co nejvíce odpovídala potřebám většiny obyvatel.

Původní rozpočet akce bude překročen. U mnoha veřejných zakázek bývá takovéto „neplánované“ překročení tak nějak dopředu plánované. I tady se ale musím Lentilek zastat. Každý, kdo někdy rekonstruoval starý dům, ví, že jakmile do něj jednou kopne, tak se začnou sypat ze skříně kostlivci, které tam při nejlepší vůli nebylo možné předvídat. Zatímco u mnoha projektů uskutečněných za minulá volební období by se dalo o účelnosti vynaložených financí úspěšně pochybovat, u Lentilek mám za to, že peníze naopak udělají dobrou službu a mělo smysl je investovat.

Chápu také rozhořčení některých obyvatel nad nepohodlím spojeným se stavbou. Velmi dobře si pamatuji na pocity, které jsem zažíval, když v naší ulici v neděli v sedm ráno začaly rachotit sbíječky při rekonstrukci chodníků. Tyhle nepříjemnosti ale odezní a nakonec převáží to příjemné nad nepříjemným.

Přes všechny dílčí komplikace a nepříjemnosti si myslím, že Letňanské lentilky jsou projektem dobrým a že, na rozdíl od mnoha jiných, udělají z Letňan o trochu lepší místo k životu.

Tomáš Raška (SZ)
zastupitel MČ Praha 18

Zdroj: Letňanské listy, říjen 2014